Jdi na obsah Jdi na menu
 


Caniska trochu jinak

11. 8. 2010

p8110119.jpgVšech  se nás dotýkají nedávné záplavové události. I nás doma. A ač jsme teď nebyli přímo v terénu s lopatou v ruce, snažili jsme taky trochu pomáhat.

Měla jsem dohodnutou brigádu v Hrádku. Měla jsem tam s Dantem dělat společnost jednomu staršímu pánovi. Nakonec to ale dopadlo tak,že děda byl u nás, protože měl v sobotu doma 180cm vody. A tak jsem jeho rodině nabídla, že se o něj postaráme u nás.

Byly tokrušné, ale i velmi cenné chvilky. Dědau nás byl od neděle večer. Byl dost náladový, chvíli se usmíval a vyprávěl, pak se zaseknul a nedostali jsme ho nikam. Jediná věc, která na něj platila i když se rozčiloval, byla Dantova přítomnost. I když seděl a nadával a nechtěl nikoho vidět, když se kolem mihnil Moj, volal ho k sobě a povídal si s ním v klidu. Tady je přesně vidět, proč canisterapie funguje. Lidi na zvířata prostě daj.

Co se Danta týče, byl báječnej. Musím ho pochválit. Nekradl a ani se nepokoušel krást jídlo ze stolu a když mu děda dával piškoty, dělal, že se nedívá, pak mrknul na mě, co já na to a když jsem mu nenápadně pokynula, že může, vzal si . To mi udělalo velkou radost. p8110121.jpg

V noci jsme museli spát v obýváku u dědy, protože se budil a, jak to lidi s alsheimerovou chorobou dělají, začal stěhovat věci. Byl dezorientovaný a snažil se vymyslet kde je a proč. Takže najednou chtěl jít parkovat auto nebo lepit dřevěný desky. Dante spal celou dobu se mnou v obýváku. Takže se taky v noci moc nevyspal. Celkově to pro něj bylo dost náročný,ale zvládl to bez jedinýho náznaku otrávenosti až do konce.

Dneska si dědu předčasně odvezli. Uvolnilo se pro něj místo na LDNce, tak odpočíváme a dospáváme probdělé noci. Dante je tak utahanej, že leží vedle pytle se sušenkama a spí. Kdo ho zná, ví, co je ten pes za pažravce a že žádný jídlo před ním není v bezpečí. Je unavenej, ale potrénovali jsme si jistý druh canisterapie na plný úvazek a Moj nezklamal. Jsem unavená a nevyspalá, ale jsem na něj hrdá a mám z něj velkou radost .