Jdi na obsah Jdi na menu
 


Coursing 20.11.2010

20. 11. 2010

Tak jsem teď konečně dorazila domů a usedla na gauč, abych po celodenní fušce taky napsala, jak jsme se měli.

Dneska se běhal se Smečkou coursing. Já jsem se těšila převelice a Moj to nevěděl. Sprostě jsem mu to musela zatajit, protože poslední dobou, když mu řeknu: "půjdeme za pejskama", tak nejdřív hodí ksichtík "fakt?" a pak stojí u dveří a řve, dokud nejdeme + prořve celou cestu. Prostě si myslim, že jeho "chodim cvičit rád" se změnilo v naprostý šílenství a závislost.

Neprozřetelně jsem to prozradila před odchodem a řval celou cestu až na hřiště. Tam byl vypuštěn za plot, aby se trošku zahřál a nenatáhnul si ty těžce vydřený svaly, co má.

No a pak se šlo běhat. Dante lítal podél plotu, jen co uviděl naviják. Podezřívám ho, že coursing miluje nejvíc na světě hned po stopování a lovení srnek v lese. Je to věc, která ho fakt baví a já mám z toho radost.

První plán byl, že si odběhnem ten poslední licenční běh, co nám schází (Moj tam a já pak zpátky). Tak jsem ušila slušivou závodní dečku. No, nakonec nám onemocněla rozhodčí a tak jsme šli "jenom" trénovat. Je to vlastně jedno, Dante ten rozdíl nepozná a já se při natahování toho lanka taky nafunim stejně, tak co. Hlavně, že byla sranda.

První běh si dal coursing--21-z-99-.jpgDante s Uragánem a musím říct, že dýlka nohou vážně nehraje roli. Uríšek pádil jako střela. Dante oproti tomu byl trošku jako tank. Běžel pěkně, ale ty kila na prdýlce, na kterých jsem si u něj tak dala záležet, jsou tam znát. Možná to bylo i tim promáchaným terénem, že se nemohl pořádně odrážet. A nebo to má prostě po paničce.

Každopádně pro mě běhá stejně nejkrásnějc na světě. Vždyť je taky můj, ne. Ráda se dívám, když běhá (i ostatní), je to pěkný.

coursing--33-z-99-.jpgJediná věc, která mě tam hrozně stresuje je to, že dráha je pořád pouze poloautomatická. Se svou vrozenou leností a tudíž téměř nulovou fyzičkou mám vždycky pocit, že v půlce toho okruhu vypustim duši. No, ale zase jsem to přežila, takže je to vlastně i tak super.

Byla tam s námi dnes i maminka. Byla jsem ráda, aspoň taky konečně viděla, kam že se to chodíme zašít místo mytí nádobí. A když Dante vyběhl na trať, položila mi krásnou otázku: "A co že to má za smysl tohlencto?" Musela jsem se trochu pousmát, když jsem jí říkala, že vlastně žádnej, že je tam se mnou jen pro Dantovu zábavu, moje potěšení a tak.

No, a abych nezahálela, když už mám ten řidičák, tak jsme pak byly s maminkou děsně daleko a půl cesty jsem řídila. Byla to makačka, zlá cesta, mlhy kotel, ale zkušeností ranec, takže taky +.

No, celkově vzato byl dnešek moc fajn. Moušek mi teď leží na klíně a vypadá,  že odpočinek se hodí. Já souhlasím a jdu si hodit kopejtka taky hore.

Jináč jsem tady našla fotky, tak chci poděkovat pánovi Májovi s foťákem, jsou moooc pěkný. Děkujem