Nové kurzy po zimě
Tak jsme se vrátili do koloběhu a včerejškem jsme najeli do nového kurzu poslušnosti opět na hřišti naší Smečky. V neděli se zase pustíme do agilitění a moc už se těšíme.
K včerejší hodině bych ráda podotkla několik málo věcí. Za prvé jsem měla pocit, že mi někdo vyměnil psa, protože ten můj na mě nikdy nekoukal hodinu a půl v kuse jako na svatej obrázek. Za druhé bych ráda řekla, že se můj pes včera rozhodl být adeptem na ocenění za nejmíň konfliktního psa dne. Nechápu, jak se to stalo, ale stalo se to. Dante spolupracoval s Pavlínou při představování klickeru a fakt se snažil. A pak, když to dokončili, přišel za mnou na přivolání.
Prostě včera jsem ho téměř nepoznala. Choval se tak vzorně, že jsem se málem proměnila v pýchavku.
Byla tam s námi nová paní s dobroušem Melem. Ten se choval naopak stejně, jako Dante na začátku, když jsme přišli do Smečky. A já jsem si v tu chvíli uvědomila, že ten pocit, že Dante je pořád stejnej vůl a já jakbysmet, je pouze pocit. Najednou jsem viděla, jak jsem se naučila být v klidu a Danťák fakt odvedl velkej kus práce.
A tak tý paní, co tam včera s námi byla, držim palce, aby u nás vydržela...protože to za to stojí, aby člověk se svým psem žil a spoléhal se na něj a ne se jen bál, kdy ho podrazí.
A vám všem, kdo si myslíte, že i přes společnou práci jste se nikam nepohnuli, nebuďte tak skeptičtí, ta makačka se vyplácí