Jdi na obsah Jdi na menu
 


Hlídání Majdalenky podruhé:-)

Měsíc s měsícem a ještě jedním se sešel a Majdalenka k nám znovu zavítala na návštěvu. Už jsme se na ni moc těšili. Brácha nemohl skoro dospat a počítal poslední minuty. Teď pořád žebrá o venčení. Je to roztomilý.

DEN 1.

Gabča nám Majdu přivezla odpoledne p1010723.jpguž vyvenčenou, tak jsme nadělili jen véču, aby u nás měla ten začátek příjemnější. Oproti minule nenastala přílišná změna v loučení. Skoro bych řekla, že Gabču vyprovázel víc Dante, když Majda zkoumala, co se změnilo

No, po véče jsme zvolili neaktivní odpočinek a rozplácli jsme se na gauč. Já jsem si k tomu vzala něco málo na zakousnutí a takhle to dopadlo (viz foto).

Psíci postupně odpadli a až do teď se povalujou. Oproti minule je jedna velká změna na obou stranách. Danťák je mnohem míň odrzlej a má veeelikej respekt. Majda je mnohem tolerantnější a nezahlíží na něj tak divoce. Dokonce už mu dvakrát odtolerovala i omejvání její deky a jednou se ťukli na čumák bez výhružek. Taky pěkně reaguje na jakýkoliv posílání kamkoli (to teda teď oba, protože Dante ví, že jinak ho neochránim). Prostě pěkný.

Teď jsme se vrátili z večerního "vyčůrat a spát" a jedno jsem si zase osvěžila. Že jsem vlastně minule zjistila, že ve dvou se jim to lépe táhne. Každopádně jsme to zvládli velmi v poklidu a teď míříme do peřin. Zítra uvidíme, co den dá, a podle toho se rozhodnem.

Tak dobrou noc.

 

DEN 2.

p1010746.jpgDnešek začal vcelku normálně. Majda spala klidně celou noc a Dante se tulil, co mohl. Vrhli jme se na venčení. Nejdřív šel Dante, aby se pak najedl, než přijde Majděnka. S Mou to byla normálka, na ledu táhne, takže krasobrusl při sluníčku.

Přišli jsme domů, vyměnila jsem černouška za zrzku a vyrazili jsme. Toto jsem si fakt užívala. Majda šlape úžasně na prověšený šňůře u nohy. Občas se sekla a musela jsem dokonce táhnout já ji. Každopádně rozdíl obrovskej. Majda dostala na ven košík. Na sídlišti si to bez něj nerisknu, válí se tam všelicos a nechat otrávit cizího čtyřnožce je horší, než vlastního. Nelíbilo se jí to vůbec. Tvářila se na mě, že jsem nejhorší zrádce na světě. To se ale holt nedá nic dělat. Čeho jsem si užívala nejvíc je geniální: "Majdo, jdi na bobíka" a Majda přidřepla a bylo hotovo. Dante si dává na čas a občas to naschvál drží, jen aby nemusel dělat,co bych si přála. Takže Luxus, kterej si užívám.

Při cestě domů z prochajdy jsem u dveří zjistila, že jsem klíče od bytu vyhodila na botník a zůstaly mi tam jen klíče z práce... Bez klíčů, telefonu...fakt super. p1010750.jpgSousedi mi otevřeli vchodový dveře. Co ale s bytovejma? Dante řval jak raněnej, že tam chudák zůstal sám. Majda na mě koukala jak na blázna, proč nejdem jako dovnitř. Kdysi mi jeden kamarád řekl, že máme tak blbý dveře, že by je i analfabet otevřel do půl minuty. Proč mně to teda nešlo? Asi jsem ještě větší nemehlo, než je průměr. Každopádně šli nakonec další sousedi, tak jsem je šla pokorně poprosit, jestli by nevěděli, co s tím. Pan soused, co má nad náma labradořího soka, byl moc milej a skočil domů pro pár šroubováků, kterýma nás nakonec zachránil. Majda se mu moc líbila, tak se chvilku poňuchňali a pak jsme se šli radovat i s Mouškem dovnitř, že jsme konečně doma.

Musím si příště dávat majzla.

Odpoledne přišla domů Maki s dvojčaty, takže bylo dosti p1010803.jpgveselo. Všude děti, všude psi. Do toho výroba kostýmu na karneval...tak jsme udělali kostým a vyrazili po jednom ven, nejdřív s Dantem, pak s Majdou. Oba psi se rozhodli pro úsporný režim, takže vycházka byla splněna pouze na čůracích 50%. Venku se jim dost nelíbilo, prý málo stupňů. Tak jsme to neprotahovali. Když jsem se vrátila s Majdou, byly už děti pryč a tak byl klid. Večer v poklidu, oba psi na jednom gauči bez povrkávání a oba s mazlivou náladou. Večerní venčení jsme zmákli opět ve třech. Ještě párkrát a mohli bychom být sehraná trojka.

DEN 3.

p1010789.jpgDnešek ráno se obešel bez stresů, klíče jsem si vzala na oboje venčení, tak bylo klidněji. Ač jsem měla nutkání po večerním úspěchu vzít oba pejsáče ven najednou, zvítězil nakonec zdravý rozum a vzala jsem je postupně. Asi by z toho neměl ani jeden nic, když by se celou dobu přetahovali. Splnili jsme si "čůrokáko" a psíky jsem uložila. S Majdou jsme trochu pocvičily (Mouše po jídle nechávám válet). A teď se snažím vyrobit zas něco do bakule a z každý strany se mi povaluje jeden koník. Odpoledne jede Majda domů a pak se potkáme na Smečce.

Z tohohle hlídání mám zatím docela radost, všechno se zatím pozdává mnohem víc v klidu, než minule. Asi i proto, že už oba vědí, co se od nich čeká a kde končí sranda. Danťák dokonce celý dny prozpěvuje (chvílema dokonce Majdě přímo za ušima) a je to prozatím bez držkový.

Snad to při skvělých výsledcích i zůstane.

 

p1010812.jpg

 

 

Jediný, co mi je trochu líto, že jsme se nedostali nikam na delší procházku. ALe v tý zimě a já sama s dvěma tahounama(každej jiným směrem), to by asi nebyl nejlepší plán. Takže jsme zvolili zimní variantu "na kanapi".

Zbytek fotek tady.