Pejskovýlet na Pláně 5.5.2010
Gabča od Imani vymyslela geniální plán na výlet. A ještě geniálnější bylo, že se to povedlo vcelku rychle zrealizovat.
Srazili jsme se tedy ve čtyři na konečné tramvaje v Hanychově a to v pěkném počtu 7 psíků a 7 páníků. Počasí se zprvu tvářilo alespoň shovívavě, ale v půli naší výpravy si to rozmyslelo a chtělo nám to pokazit. My jsme se ale nedali.
Cílem nejspíš(jak to pochopil Dante i já) bylo, dojít na chatu na Pláně a tam si dáti něco dobrého. No a tak nás ta skvělá myšlénka pěkně popoháněla dál. Některé z nás popoháněli i jejich střelení koníci.
Zprvu jsme měli obavy, jak se nám všechno to zvířectvo snese. Obzvláště pak jsme napjatě očekávali, co naši páni kluci. A světe div se...oni byli fakt skvělí. Ani se mi tomu nechtělo věřit. Celou vycházku jsem si říkala, ještě se neraduj, ještě se to může semlít...Ale pochvalme se kluci se o sebe nejednou a nemálo šmrncli a nikdo po nikom nevrkal.
Bagys totiž vypada zamilovaně do všech slečen, co se míhaly okolo a Dante se jal zamilovat do stopovačky, jak to má ve zvyku (takže nikoho pro změnu nepotřeboval).
Nutno říci, že i dámy se chovaly velmi spořádaně a u studánky se všichni velmi způsobně podělili. A když jsem si tak chvilkami zavzpomínala, jak jsme začínali(y) na Smečce a chodili(y) kolem sebe s pomalu s husí kůží, po kom zas kdo vyletí, říkala jsem si, že je to vlastně takovej malej zázrak. A že je hrozně pěkný vidět, jak to může fungovat, když se lidi snažej...protože psi se asi snažej vždycky, jenom občas nevědí, co po nich vlastně chceme.
A tak mi dneska i ten můj uzlík připadal jako malej zázrak. Asi dvakrát se mi někam zaběhl a do chvilky se vrátil, z toho jsem měla hroznou radost. A taky z toho, že většinou i přišel, když jsem ho zavolala. Ale radost stejně nejnejnejvětší jsem měla z toho, že ani Danťák ani Bagys nechtěli ostatním kazit tu skvělou atmošku a tak na sebe maximálně občas koukli a nikdo se na nikoho neprsil, že na to má.
No, jinak jsme objevili i pár dalších charakterů pejsků. Sheilička je totální vodouch, Kristýnka je bahňák a Eliška spořádaná plyšová kráska. Frankie je nejaktivnější mimčo, co znám a navíc pěknej kecálek. Bagys je prostě milovník, no a Majda je šéf, to se samo sebou rozumí. A Momo? To je případ sám pro sebe. I tu vychajdu si dělal tak trochu sám a když už mu byla dlouhá chvíle, přibral do party šňůru.
A závěrem? Závěrem to bylo suprový odpoledne. Ani ten déšť a ani plán na jídlo, co se zrušil, nám to nezkazil. Bylo to prostě povedený a další podobnou akci si určitě nenecháme ujít.
Takže, Gabčo, děkujem.
PS: zbytek fotek najdete na: johanna-magdalena.rajce.idnes.cz/Pejskovylet_na_Plane_5.5.2010/